Středisko ekologické výchovy Švagrov

NAPSALI O NÁS V DENÍKU

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Středisko ekologické výchovy Švagrov najdete v chráněné krajinné oblasti Jeseníky za malebnou vsí Vernířovice u Velkých Losin. Hravou a názornou formou se tu děti učí, jak být zodpovědné k životnímu prostředí.

Co tu zažijete

Můžete si vyzkoušet některá z tradičních řemesel nebo si poté, co se vrátíte z procházky po některé z naučných stezek, určitě pochutnáte na báječných dobrotách, které místní kuchaři připravují z produktů ekologického zemědělství.

Nejbližší akce

Víte, co je to famfrnoch nebo vozembouch? Přijďte 28. února na Švagrov. Bude se tu slavit Masopust!

Autor článku: Linda Čtvrtečková (Venkov a styl) - 26. 2. 2015

Celý článek naleznete zde.

Autor článku: Michaela Divinská - 22. 3. 2015

Zde (str.1 a str.2) se můžete podívat, co o našem středisku bylo napsáno v časopise SVČ Lužánky Brno. 

V Kojetíně 11. 10. 2015

Vážená paní ředitelko,
chtěli bychom vyjádřit poděkování pracovníkům SEV Švagrov za krásné čtyři dny strávené uprostřed lesů.
Nejen pro naše děti, ale i pro nás pedagogické pracovníky to byl nezapomenutelný zážitek. Perfektně připravený program, profesionální přístup všech pracovníků, nádherné prostřední s dokonalým zázemím a celkově velmi příjemná atmosféra bylo to, proč se nám ani dětem nechtělo v pátek domů…

Zažili jsme kouzelný příběh, který nás provázel celým pobytem, během kterého se děti dověděly mnoho nového, prožily si spoustu nevšedních zážitků a odpočinuly si od přetechnizovaného světa. Mohly vnímat krásu přírody a pohodu, která byla všude kolem. Nikomu nechyběly mobily, tablety, televize… Místo toho zavítaly do lesa, kde poznaly aspoň něco málo z jeho života, nahlédly do zatopené štoly, vyzkoušely si, jak se starat o bylinky, zpracovaly si len od lámání až po provázek…
To se slovy nedá vyjádřit, to se musí prožít.

Děkujeme všem Vašim pracovníkům – Renatě, Lence, Marcelovi a Františkovi, panu správci, paním kuchařkám i paní uklízečce.
Moc děkujeme, že Vaše organizace vytváří a podporuje takové aktivity. Kéž by jich bylo více. Těšíme se, že k Vám zase zavítáme a prožijeme další nevšední dny…

S pozdravem Mgr. Barbora Pešová a Mgr. Jitka Juračková
ZŠ nám. Míru, Kojetín

Zcela nové webové stránky plné fotografií, informací a inspirativního programu spouští SEV Švagrov.

Po pětileté odmlce se Švagrov loni otevřel pro děti a mládež v úplně novém kabátě. V kabátě moderním, avšak ustřiženém s historickým nadhledem. V kabátě, který má podšívku z ekologických a environmentálních aktivit, v jehož kapsách najdete věci, jako jsou informační centrum, lesní učebna či art-dílna. Límec mu dělá kuchyň, kde se vaří z tradičních a místních surovin. A hlavně do tohoto kabátu se vejde velmi pohodlně padesát účastníků.

Jedním z dodavatelů surovin na přípravu pokrmů je i naše společnost.

Autor článku: PRO-BIO - 6. 3. 2014

Společným úsilím zaměstnanců podniku Lesy České republiky, s. p., Správy CHKO Jeseníky a členů ČSOP Šumperk se to povedlo! Stálá expozice, zaměřená na mimořádné fenomény jesenické přírody, je první výstavou umístěnou přímo na území CHKO Jeseníky. Byla vytvořena ve Středisku ekologické výchovy Švagrov ve Vernířovicích, které je v provozu od května 2013.

Původní projekt střediska s podobným využitím nepočítal, ale díky nadšení spolupracujících subjektů a vstřícnosti pracovníků střediska vznikla unikátní forma představení jednotlivých specifických biotopů CHKO Jeseníky. Interaktivní expozice je dárkem k 45. výročí vyhlášení této chráněné krajinné oblasti Jednotlivé specifické biotopy Jeseníků včetně svých obyvatel zde jsou umístěny v samostatných, navazujících částech a představeny prostřednictvím krátkých básníček, které při slavnostním otevření výstavy přednesly pohádkové postavy.

Součástí stálé expozice je také dřevěná chaloupka, symbolizující dávné sepjetí člověka s jesenickou přírodou. Expozici CHKO Jeseníky je možné navštívit kdykoliv během provozu Střediska ekologické výchovy Švagrov – denně od 8 – 16 hodin nebo během víkendových akcí, které středisko pravidelně pořádá.

V rámci otevření expozice na Švagrově byla také vernisáž fotografické výstavy Lesy Krajského ředitelství Šumperk objektivem lesníků, vytvořená z nejkrásnějších snímků, zaslaných do soutěže zaměstnanci lesních správ v roce 2013. Výstava je putovní. Vloni se na více než 30 fotografií podívali návštěvníci Dne otevřených dveří v SLŠ Hranice. Do konce března potěší ještě návštěvníky SEV Švagrov a v dubnu budou snímky vystaveny v javornickém kulturním domě. Pak poputují obrázky do budovy Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Autor článku: Hana Komárková, KŘ Šumperk - 27. 2. 2014

Vloni v červnu bylo nad Vernířovicemi, v údolí Studeného potoka, otevřeno Centrum ekologické výchovy Švagrov. Spojení krásné přírody, perfektního zázemí a výborného kolektivu pracovníků ,, Centra", které jsme měli to štěstí osobně poznat při naší podzimní návštěvě, nám vnuklo myšlenku na naše děti a školu v přírodě. Několik telefonátů, domluva na programu, domluva na termínu. Volno bylo v první třetině měsíce března, kdy paní zima obyčejně začíná pomalu předávat vládu nastupujícímu jaru, a tak jsme se dohodli, že pojedeme. Naplánovali jsme si, že dětem ukážeme život zvířat v zimním lese, stopy ve sněhu, chtěli jsme je naučit vyrobit krmítka pro ptáky a mnoho dalších činností, které jsou spojeny se zimním obdobím...

Nadešel čas odjezdu a po zimě ani památky. Obloha byla jako vymetená. Sluníčko ohřívalo zemi svými paprsky a počasí připomínalo spíše konec května než začátek března. Ve středu ráno jsme se tedy nalodili na palubu malého autobusu a po nezbytném rozloučení a zamávání maminkám a tatínkům jsme se vydali na cestu do neznáma. Na dětech bylo vidět napětí a zvědavost co je asi bude v příštích třech dnech bez rodičů čekat. Když jsme se již blížili k cíli naší cesty, projížděli jsme úzkou asfaltovou silničkou a naráz se před námi ze smrkového lesa vyloupla nádherná patrová zděná stavba v kombinaci se dřevem, krytá černou břidlicovou střechou. A jak vypadala zvenku, taková byla i uvnitř. Trámové stropy, plno dřeva. Nádhera. Děti se ubytovaly v pokojích se sprchovým koutem, převlékly se do pracovního, dostaly svačinu a dali jsme se do práce. Přivítali nás Renča, Lenka, Marcel a všichni ostatní členové týmu ,,Centra".

Hned první den v lese děti hledaly, chytaly a poznávaly broučky, stavěly příbytky lesním skřítkům, pod vedením Lenky vyčistily studánku a uvolnily strouhu tak. aby voda mohla přitékat k semínkům, které děti předtím zasadily na louce při okraji lesa. Před večeří jsme si ještě nazdobili květináčky a po ní jsme se všichni společně posadili k velké televizi a sledovali pohádku Popelka. Všichni jsme byli unavení a tak se šlo do peřin. Děti se pod naším dozorem osprchovaly, a tím jakoby se jim do žil vlila nová krev. I když jsme je uložili do postelí, bylo dlouho slyšet, jak si vykládají a vykládají. Další den ráno po snídani nás čekala další překvapení. Marcel dětem ukázal hady a jiná zvířata v teráriích, něco nám o nich řekl. Nakonec vyndal skoro dvoumetrového hada, škrtiče, hroznýše královského, děti si ho mohly pohladit a ty nejodvážnější si jej mohly dá t kolem krku. Po této exkurzi už na nás čekala Lenka. Nachystala nám v klubovně další překvapení. Každý sám si na ručním mlýnku namlel zrní a vyrobil trochu mouky. Potom dětem rozdala připravené těsto, ze kterého si za pomoci dospělých uválely placku, namazaly marmeládou a umotaly rohlíčky. A to už na nás v atriu čekala Renča. Rozdala naštípané třísky dřeva, noviny na podpal, kanystr s vodou a kotlík. Přidala se k nám i Lenka a vydali jsme se na tůru do lesa. Když jsme procházeli kolem paloučku, kde děti včera postavily přístřešky lesním skřítkům, obě naše průvodkyně jim navrhly, ať se na ně podívají. A stal se zázrak. Skřítci všem za odměnu za nově postavené domečky jim v nich zanechali na památku svoje malé pletené čepičky. To bylo radosti! Po této malé přestávce jsme se vydali dál údolím podél Studeného potoka nahoru do kopce. Na konci cesty, na prosluněné mýtině jsme objevili malou chaloupku lesních dělníků s ohništěm. Některé děti šly sbírat dřevo na oheň, další s Renčou sbíraly dary lesa. Za chvíli již pod kotlíkem hořel oheň a v něm bublala voda, ve které se objevily čerstvě natrhané bylinky. Dětem jsme rozdali hrníčky a před kotlíkem položeným na velkém pařezu v okamžiku stála fronta. Čaj s medem všem chutnal. A jak! Po obědě jsme byli opět všichni společně v lese, kde jsme objevili malý pramínek. Všichni přiložili ruku k dílu. Někteří studánku vyčistili, další pomocí různých klacíků vykopali malou strouhu, další hledali a přinášeli kameny, kterými jsme okolí naší studánky vydláždili. Nakonec jsme vyrobili dřevěnou cedulku s názvem: ,,Bludovský pramínek" s datem objevení a studánku jsme jím označili. Bylo by toho co bych chtěla napsat ještě mnoho, co jsme během tří krásných dní spolu s dětmi prožili, ale myslím, že to již stačí.

Nakonec mi dovolte abych ještě jednou poděkovala všem, kteří se o nás ve Švagrově tak pěkně postarali a popřála ať jim elán, který mají ještě dlouho vydržel.

Autor článku: Kouřilová Ivana, ředitelka MŠ Bludov - 3. 4. 2014

Dobrý den,zdravím všechny Švagrováky a moc děkuji za super pobyt u Vás.
Bylo nám s Váma úžasně a už teď se těšíme s Kubíkem na další akce ve Švagrově.
Jste všichni skvělí a přeji Vám mnoho úspěchů ve vašem počínání.
S pozdravem Jarka Filipová

Autor článku: Jarka Filipová

Středisko ekologické výchovy Švagrov oslavilo v neděli 1. června své první narozeniny. Za rok svého trvání si získalo spoustu příznivců z řad dětí i dospělých. Stále má však také dost odpůrců, kteří poukazují na finanční nevýhodnost takového zařízení pro město Šumperk. Středisku velí Renata Čechová z Vily Doris. A pokud se tam dostanete na nějakou akci, dojde vám, že všechno se penězi měřit nedá a že to, o co se tým ze Švagrova snaží, se společnosti i městu určitě vrátí jinými cestami.

Moje kamarádka – rodačka ze Šumperka, která teď žije v Praze, byla nešťastná, že se se svou školní třídou letos do Švagrova vůbec nedostala, všechny termíny už prý byly obsazené. Máte nějaká pravidla, dáváte nějakým skupinám přednost před jinými?
Snažíme se být spravedliví. Zkrátka, kdo dřív přijde, ten dřív mele. Kdyby se ale hlásily dvě skupiny zároveň a jedna by byla ze Šumperska a druhá od Prahy nebo z jiného města, určitě dáme přednost Šumperanům, když na naše středisko dává město peníze z rozpočtu. Většinou je to ale jinak. Rychlejší jsou ti z větších měst. V současné době máme už rok 2014 plný a 2015 se rychle zaplňuje. Zájem mají spíše školy kolem Šumperka nebo Prostějov, Přerov, Olomouc. Asi to bude tím, že školy, které jsou z území ve znevýhodněném životním prostředí, jsou zvyklé dlouhodoběji plánovat. Vědí, že když chtějí jet někam na školu v přírodě do opravdu pěkného prostředí, musí rychle reagovat. Přesto musím říct, že z každé šumperské školy už u nás někdo byl. Máme za sebou první rok, jsou to začátky.
Jak vlastně žiješ? Jako spousta zaměstnanců horské služby, kteří na horách často přímo bydlí?
Bydlím ve Velkých Losinách. Jako každá máma vodím syna ráno do školky, pak odjíždím na Švagrov, a večer se vracím. Všichni ze střediska jsme zaměstnanci Vily Doris a každý den dojíždíme do práce.
Jak vůbec vznikl nápad oživit Švagrov a vybudovat tu středisko ekologické výchovy?
Ten nápad jsem měla už v roce 2005, kdy jsem studovala rekreologii v Olomouci na Univerzitě Palackého. Už tehdy jsem jezdila na Švagrov jako terénní pracovník a vytvořila jsem vizi ekologického střediska jako svou bakalářskou práci. Tenkrát jsme učili děti lásce k přírodě při jednodenních aktivitách a Švagrov nám před očima chátral a chřadnul. To téma bakalářky mi bylo schváleno a já jsem ho začala rozvíjet. Radek Hanuš, který spolu s ostatními moji práci hodnotil, Švagrov zná, protože je Šumperan, a tehdy se mi smál, nevěřil, že by něco takového mohlo vzniknout, že by se na to daly sehnat peníze. Státnicovala jsem v roce 2007 a už v roce 2008 jsme věděli, že Evropská unie pouští peníze na operační program životního prostředí a že by se tam mohly najít peníze na postavení nebo rekonstrukci takového střediska. Byla to shoda náhod, protože tenkrát město Šumperk také nechtělo Švagrov nechat padnout. Mnoho generací dětí si Švagrov pamatuje ze sportovních soustředění nebo soustředění s pěveckým sborem Motýli. Zástupci města se dohodli s krajem, kterému tenkrát turistická základna patřila. Došlo k výměně, kdy Švagrov přešel do rukou města a kraj za to získal budovu v bývalých kasárnách. Šumperk tak mohl získat peníze z operačního programu životního prostředí. Právě pro to, má projekt na Švagrově taky své odpůrce. Vyčítají městu mrhání penězi. Jsme dotované středisko. Největší položku v rozpočtu vždy tvoří mzdy a na ty my si vyděláme. Když se ten projekt psal, tak tam sice devadesát procent dávala Evropská unie a Státní fond životního  prostředí ČR, ale v podmínce bylo, že deset procent uvolní město jenom na rekonstrukci a obnovení areálu. Dvacet let teď bude Šumperk toto zařízení v nekomerčním režimu provozovat. Přesto si myslím, že to byl dobrý krok. My samozřejmě peníze za programy od návštěvníků dostáváme, ale nemůžeme pronajímat prostory. Jestli jsou nějací odpůrci, tak většinou neví vůbec, o co jde. Já jsem na Švagrově skoro denně a ti lidé, kteří se staví ke Švagrovu zády, se nikdy nepřijeli podívat, informovat.
Jaká je hlavní filozofie ekologického střediska?
Chceme pomáhat budovat vztah člověka k přírodě. Ne ve smyslu ochranářském, ale celostním. Jde nám o to, aby lidé od dětství vnímali, jaké jsou dopady člověka, na jeho okolí a na přírodu. Protože životní prostředí není jenom louka, les, pastvina, ale je to taky dům, město, ulice. Podle toho, jak se budeme chovat ke svému prostředí, tak si budeme žít a bude to ovlivňovat naše zdraví. Mělo by nám záležet na tom, co budeme dýchat a co budeme jíst a tohle nám dává příroda. Snažíme se ve všech věkových skupinách od malých dětí až po dospěláky vést je k zamyšlení. Ať už se to týká tvoření odpadu nebo toho, co jíme a co  můžeme sami ovlivnit.
Máte přehled, do jaké míry je Švagrov výjimečný?
Už při té bakalářské práci jsem dělala průzkum. Objela jsem podobná střediska. Doteď je v republice takových pobytových středisek šestnáct. Všechna jsou zapojena v síti Pavučina, to je asociace středisek ekologické výchovy. Scházíme se, vyměňujeme si zkušenosti a naopak si doporučujeme, co pro lidi můžeme ještě víc udělat. Výjimeční jsme možná tím, že jsme v lese. Ta střediska, která já znám, jsou buď uprostřed nebo na kraji obce, na zámku nebo na místě, kde ještě není taková přírodní divočina. My jsme dva kilometry od Vernířovic a dá se říct, že už jsme přímo v lese a znečištění je tu opravdu minimální. Nejbližší je nám asi olomoucký Sluňákov. To jsou přátelé a kamarádi, necítíme rivalitu. Naopak když mají plno, doporučují nás. Oni jsou v Litovelském Pomoraví a my v horském lese a děti i dospělí tak poznávají různá prostředí.
Co zatím považujete za svůj největší úspěch?
Asi to, že lidé na Švagrově tvoří organismus. Za ten rok jsme v týmu neměli nějaké významné krize. Všichni si uvědomujeme, že práce pedagoga i uklízečky je stejně důležitá a na pracovní atmosféře je to potom znát. Je fajn, že zůstáváme pospolu.
Jaké máte plány do budoucna?
Teď chceme dotáhnout to, co jsme si naplánovali v předešlém období. Chceme vybudovat stateček na paloučku u lesa. To je malé stavení, kde by mělo být pár slepic a nějaký dobytek. A dokončíme stezku. Říkáme jí miniaturní naučná stezka po Švagrovsku. Spolupracujeme na ní s Českým svazem ochránců přírody Šumperk. Potřebovali bychom to stihnout do konce roku.

Autor článku: Hana Písková - 3. 6. 2014

Renata Čechová již déle než rok šéfuje Středisku ekologické výchovy Švagrov ve Vernířovicích. Termín ekologie ale příliš ráda nemá.

„Je to těžká věda, ale dá se lidem přiblížit populárně. Vztah k přírodě se dá přenášet kamkoliv a kdykoliv," říká Renata Čechová, která se zvláště v letních měsících na Švagrově nezastaví. Kurzy zaměřené na ekologii, ať už je absolvují děti z mateřinek, žáci základních škol či vysokoškoláci, se zde konají celoročně. Renata Čechová a další zaměstnanci Švagrova pro účastníky připravují výukové programy.

„Nedávno zde byla na čtyřdenním táboře parta seniorů, měli jsme zrovna na několik dní volnou kapacitu a tak jsme zkusili oslovit i tuto věkovou skupinu. Zájem byl docela slušný, samozřejmě jsme program přizpůsobili jejich věku," vysvětlila Renata Čechová. Starší účastnící tábora domů odjeli s novými dovednostmi, naučili se například drátkovat, batikovat či připravit léčivou mast.

„Mast jsme vařili z vepřového sádla, které jsme nejdříve rozpustili, pak v něm vylouhovali měsíček lékařský. Ten tady roste všude kolem, pak už jen stačilo přidat trochu včelího vosku, aby mast dostala tuhou konzistenci," popsala nenáročný recept Renata Čechová. Seniory tato aktivita prý zaujala, měsíčková mast totiž pomáhá při křečových žílách, ale také prakticky při jakýchkoliv neduzích.

„Na Švagrově lidi učíme, že z přírody se dá šetrným způsobem zužitkovat takřka vše, používání přírodních materiálů je velmi široké. Navíc vzhledem k poloze Švagrova máme do nedotčené přírody blízko," dodala Renata Čechová.

Ekologické středisko Švagrov bylo dostavěno loni, devadesát procent nákladů pokryla dotace z evropských peněz. „V roce 2007 jsem obhajovala bakalářskou práci a jako téma jsem měla projet přeměny turistické základny Švagrov na ekologické centrum. Nenapadlo mě, že to jednou bude realita," konstatovala Renata Čechová. Vedení Švagrova považuje za velkou výzvu. „Není to tak jednoduché, jak to vypadá, přípravami programů pro různé skupiny trávíme i spoustu svého volného času, nikdo tady nepracuje jen osm hodin denně. Navíc podmínkou získání dotace v takové výši je dvacetiletá udržitelnost celého zařízení, takže stále musíme přicházet s něčím novým," uzavřela Renata Čechová.

Autor článku: Hana Kubová - 30. 7. 2014

Na kuchyňské lince stojí řada malých lahviček. Žena v červeném triku je plní zlatavou tekutinou, kterou nabírá z hrnce.

„Děláme mastičku z měsíčku lékařského. Chlapi naškvařili sádlo, do něj se dal na čtyřiadvacet hodin měsíček. Teď se vše přecedilo přes plátno a bude to hotové," popisuje výrobní postup Renata Čechová. Je vedoucí Střediska ekologické výchovy Švagrov ve Vernířovicích, které v těchto dnech hostí tábor pro seniory.

V roubené místnosti se schází osm starších lidí. „Dozvěděla jsem se o tom z novin. Vůbec jsme neváhaly a rozhodly jsme se, že pojedeme všechny tři," objasňuje motivy své účasti na táboře Alice Kadlecová. Žije v Příbrami, do Vernířovic přijela se dvěma kamarádkami z dětství.

Společnost jim dělá starší muž z Komňátek, bývalý horník z Karviné nebo manželský pár z Olomouce. Ti všichni přijeli strávit čtyři dny v horském prostředí Jeseníků.

Parta seniorů se právě vrátila z celodenního výletu. „Byli jsme nahoře u Zdeniny chaty. Vařili jsme si tam guláš, dobře jsme se najedli. Chlapi udělali oheň, my jsme připravili ingredience," popisuje program předchozích hodin dvojice starších žen.

Na Švagrově se senioři rozhodně nenudili. Během několika dní si vyzkoušeli oplétání lahví drátem, výrobu sirupu nebo batikování triček. „Řekla bych, že jsme si užili každou aktivitu. Vždycky se najde něco, co je pro nás nové," říká Alena Gazárková z Olomouce.

Z radostných obličejů účastníků tábora bylo vidět, že si chvíle ve společnosti svých vrstevníků užívají. „Kolektiv je super. Jsou to zlatíčka, úplně s nimi mládneme," uzavírá Šumperanka Jana Pospíšilová.

Senioři si na táboře užívají legraci, říká vedoucí Renata Čechová

Renata Čechová, která je vedoucí střediska ekologické výchovy Švagrov ve Vernířovicích a zároveň se stará o skupinu seniorů odpověděla na otázky Deníku.

Jak vznikl nápad uspořádat letní tábor pro seniory?
Starší lidé mohou být další zajímavá cílová skupina. K tomu jsem zjistila, že pro tuto věkovou kategorii žádná organizace podobný tábor nepořádá. Pokud někdo nabízí pobyty speciálně pro seniory, je to čistě na komerční bázi. Chtěli jsem dát šanci třeba lidem, kteří se třeba cítí osamělí a rádi by několik dní strávili se svými vrstevníky, navázali nová přátelství. Navíc se ukázalo, že v letních měsících zde máme čtyři dny, kdy je kapacita Švagrova volná. Čtyři dny jsou pro seniory ideální, protože většina jich nechce být delší dobu z domova, například kvůli zahrádce. Naopak pro děti mají smysl delší pobyty.

Byl o letní pobyt na Švagrově zájem?
Poměrně ano, měli jsme letáčky, vyšel i článek v tisku. Původně mělo jet dvanáct lidí, nakonec jedna paní na poslední chvíli odřekla kvůli zdravotním problémům. Ideální počet lidí ve skupině je tak patnáct.

Je organizace náplně tábora pro straší lidi odlišná, než když připravujete program pro děti?
V zásadě ne, samozřejmě aktivity musíme přizpůsobit věku účastníků, takže například túry plánujeme kratší. Ale bylo úžasné, jak se senioři do všech činností aktivně a s chutí zapojili, navíc hned vytvořili výbornou partu a užívají si spoustu legrace. Na rozdíl od dětských táborů je to pro nás méně náročné v tom, že starší účastníky není třeba neustále hlídat, narozdíl od dětí. Vše je mnohem klidnější.

Jakým konkrétním činnostem se senioři na táboře věnovali?
Snažili jsme se vybrat aktivity, které jim mohou být užitečné i doma, naučili se zde řadu věcí, kterým se mohou nadále věnovat a tak trávit čas aktivněji, než koukáním na televizi. Zpočátku to byly různé seznamovací hry, například každý si vytvořil kuličku z vlny, kdy si symbolicky pro každou svou životní etapu vybíral určitou barvu. Ale činností byla spousta, od vycházek až po výrobu bylinkové masti, samozřejmě nechybělo ani posezení u táboráku.

Budete tábory pro seniory pořádat pravidelně?
Pokud nám to kapacita zařízení dovolí, tak ano. Těší nás, že se první turnus vydařil a účastníci byli spokojení.

Autoři článku: Hana Kubová, Petr Krňávek - 24. 7. 2014

Odkazy na videa z tábora zde:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/414231100030724-udalosti-v-regionech/titulky

11 minuta

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/214411010100722/

kliknout na: Letní tábor pro seniory

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10320835092-udalosti-v-regionech-plus-ostrava/414231100020722-udalosti-v-regionech-plus/titulky

minuta 3:35

ŠKOLA V PŘÍRODĚ ŠVAGROV
16. 6. 2014 – 20. 6. 2014

„CESTA ZA SLUNCEM A ZLATÝM KLÍČEM"

• Počet dětí: 26
• Počet dospělých: 7

Pondělí 16. 6. 2014:

Odjížděli jsme v 8:30 hod. z naší mateřské školy. Loučení rodičů s dětmi bylo emotivní, ale všechny slzičky zůstaly na zahradě mateřské školy a v autobusu se jen ozývalo štěbetání dětí a otázky „Už tam budeme?" Protože pan řidič trošku zabloudil a musel se kus cesty vracet, přijeli jsme do Švagrova až kolem poledne. Na místě nás čekali pracovníci Švagrova (Renatka-vedoucí střediska, Lenička-pedagog volného času, Marcel-pedagog volného času, Mirek-pedagog volného času, František-pedagog volného času, Alenka-pomocná kuchařka, Laděnka-vedoucí kuchyně, Helenka-pokojská-uklízečka a Zdeněk-správce budovy). Všichni nám pomohli s kufry, hračkami a hudebními nástroji. Renatka-vedoucí Švagrova nás v jídelně přivítala a seznámila se základními pravidly chování v budově. Děti si v pokojích s naší pomocí vybalily věci z kufrů do poliček a skříní a převlékly peřiny a polštáře.

V přízemí: V mechu a kapradí byli ubytováni:

Pokoj č. 3 - Jestřábníky: Šimon Martinásek, Jakub Michálek, Marek Vašek
Pokoj č. 4 - Zběhovce: Filip Skotnica, Lukáš Zych, Marián Drbohlav, Miroslav Klímek
Pokoj č. 5 - Mateřídoušky: Lenka Divinská, Renata Kotrbová, Helena Dvořáčková
Pokoj č. 6 - Ťuhýci: Natálie Martinásková, Tereza Kotalová
Pokoj č. 7 - Mlynaříci: Terezie Doležilová, Karolína Mičaníková
Pokoj č. 8 - Modřinky: Michaela Lenartová, Veronika Vorlová
Pokoj č. 9 - Svižníci: Nela Pekanová, Bára Pospíšilová, Amálie Dluhošová, Elen Tomanová
Pokoj č. 10 - Májky: Zuzana Uhlářová, Nicol Siegelová
Pokoj č. 11 - Chrobáci: Marie Wojewodová, Viktorie Jandačková, Petra Myšková
Pokoj č. 12 - Střevlíci: Lukáš Dvořáček, Daniel Dzurik, Jakub Tyr, Jan Wojewoda

Ve 2. patře: V korunách stromů byly ubytovány babičky (Jaruška a Libuška), Svaťka a maminka Iva.

Po výborném obědě si děti dovybalily kufry a na nádvoří jsme si s Františkem a švagrovskou Leničkou zahráli kruhové hry na seznámení. Hleděli jsme, jak si František naše jména brzy zapamatoval. Švagrovská Lenička nám ukázala 2 koťátka, o které se pečlivě starala švagrovská kočička. Po svačině jsme se sešli v kruhu v herničce, kde měla pro nás švagrovská Lenička připravena četná překvapení. Při povídání o domečku, který se jmenuje Švagrov, zapálila svíčku a děti hádaly, co je v místnosti nejvýše sluníčku. Byl to strom, který zdobil herničku a my jsme ještě netušili, že se ze stromu vynoří Marcel převlečený za strom. Všimli jsme si jeho opálených nohou.

Strom nás navedl, že je v domečku Švagrov ještě vyšší místo a tak jsme všichni šplhali po žebříku na půdu. Na půdě nás čekala švadlenka, která předla zlatou nit. Každému kousek této nitě svázala a dala na krk, abychom se o nit dobře starali a že v příštích dnech nám pomocníci Vítr, Voda, Země a Oheň darují barevnou kuličku, kterou si na zlatou nit navlékneme. Strom měl pro nás velké překvapení. Na nádvoří pustil ptáčka na svobodu a my jsme se dívali s otevřenou pusou, kam ptáček letí. Protože Švagrov naše Lenička znala, zavedla děti do lesa, kde se mohly dostatečně vyřádit a pohrát v lanové dráze a následně v herně v roubence. Děti první noc spaly v pokojích a celou noc je hlídala maminka Iva.

Úterý 17. 6. 2014:

První děti se vzbudily již v 6:00 hod. a brzy probudily ostatní v pokojích. Snídaně uspokojila všechny děti svojí každodenní nabídkou mléka, čokoládových kuliček, lupínek, marmeládou, máslem, pomazánkou, rohlíky i chleby. Čaj nebo vodu se šťávou si děti čepovaly samy během celého dne.
Po snídani v 9:00 hod. naše Lenička zavolala děti šamanským bubnem (pravidlo) do herničky, kde na nás čekala švagrovská Lenička s ranním rituálem - přivítání se sluníčkem, zapálení svíčky, básnička k otevření vrátek, do kterých vstoupili pomocníci Vítr (švagrovská Renatka) a Voda (František).

Rozdělili děti do dvou skupin, které se odpoledne vyměnily.
1. skupinka s Větrem prováděla pokusy (vážení nafouknutých balónků, sledování hoření svíce v malé a velké sklenici, ponoření sklenic s papírem do vody apod.), vyráběla barevné větrníky, se kterými se děti proletěly z kopce. Od pomocníka Větra jsme všichni dostali krémový korálek, který jsme si navlékli na zlatou nitku.
2. skupinka nejdříve u stolečku barevně vykreslila a vystřihla květinky, jejíž lístky děti ohnuly do středu. Pak si děti oblékly gumáky, dostaly sítě a v rybníčku chytaly do sítí pulce, larvy potemníka... Od rybníčka se nám moc nechtělo, ale čekala nás další velká práce. Děti dostaly kyblíky, lopatky a měly za úkol vyčistit studánku. Ty, které neměly gumáčky, nosily z lesa kamínky. Od pomocníka Vody jsme dostali modrý korálek a navlékli ho na zlatou nitku. Do malé studánky jsme pak položili nakreslené květiny a pozorovali, jak se každé květince rozvíjí okvětní lístky.

V jetelíčku jsme hledali čtyřlístky, našli jsme čtyři. Večeře, špecle s mákem, moc chutnaly. Děti v kolečku dostaly penízky „Švagrovky" a salašnická fujarka (pravidlo) dětem oznámila, že se otevřela cukrárna, o kterou se po celou dobu starala Natálka a Terezka. A to bylo už kolem půl 10 večer, takže nejvyšší čas na sprchování a pak umýt zuby a do postýlek. Po zkušenosti s předešlou nocí jsme usoudili, že děti společně uspíme muzikoterapií v herničce.

Středa 18. 6. 2014:

Opět se první děti probudily v 6:00 hod. ráno, ale ostatní si hezky pospávaly. Museli jsme je těsně před snídaní vzbudit. Jako každý den nás šamanský buben zavolal v 9:00 hod. do herničky, kde měla pro nás švagrovská Lenička opět přichystané překvapení. Po ranním rituálu do otevřených vrátek vstoupili Země (Mirek) a Oheň (Marcel).

Děti byly rozděleny do dvou skupin, které se odpoledne vyměnily.
1. skupinka si nejdříve u stolečku se Zemí (Mirkem) prohlížela encyklopedie se zvířátky, hmyzem, kameny... Potom děti obdržely tašku vybavenou lupou, pinzetou a zkumavkou a v nedalekém lesíčku hledaly pod kameny, v kůře stromu hmyz, který schovávaly do zkumavky a zkoumaly. Při hledání jsme našli mrtvého hraboše. Ihned nás napadlo vyhrabat hrobeček a ozdobit ho kamínky a květinami. Největší zájem projevila naše Karolínka, milovnice všech zvířátek. Po dostatečném prozkoumání celého terénu nás Země (Mirek) vybavil kyblíky a lopatkami. Ukázal nám nákres domečku pro lesní skřítky a pak jsme nabírali hlínu do kyblíků a šli do lesa k potůčku. Děti, které měly gumáčky, se mohly v potůčku vyřádit a nabírat vodu, ostatní sháněly placaté kamínky. Země nám řekla, jak má vypadat bláto, aby domeček dobře držel. Chlapci pokládali dosti ledabyle kamínky, dřeva a hlínu a když na strom položili těžký kámen jako střechu, domeček se propadl. Zato děvčata byla pečlivější, domeček začal mít žádaný tvar. Děvčata dokonce vytvořila skřítkům klouzačku a bazén s vodou. Za splněné úkoly jsme dostali již třetí korálek, tentokrát zelený.

2. skupinka dostala na dalekou cestu s Ohněm (Marcelem) klacíky, na které jsme dětem přivázali ubrousek s 2 buchtami a šli jsme přibližně 2 km. Když jsme došli na místo, kde stála dřevěná chaloupka, rozbalili jsme uzlíčky a velice rychle buchty snědli. Oheň (Marcel) ukázal dětem, z jakého dřeva a jak se rozdělává oheň. Potom jsme v kotlíčku hnětli těsto (mouka, voda, cukr a prášek do pečiva), které jsme namotali na klacek, nad ohněm upekli a snědli. Po splnění všech úkolů jsme dostali poslední, červený korálek.

Večer děti čekala otevřená cukrárna a muzikoterapie.

Čtvrtek 19. 6. 2014:

Do čtvrtečního rána se první děti probudily opět v 6:00 hod. Ranní rituál se švagrovskou Leničkou přivolal do otevřených vrátek Marcela, který nám přinesl košík plný duhy. Duha vedla z herničky až na dvorek. Společně jsme oslavili narozeniny velké Terezky písní a pohlazením: „Terezka má dnes narozeniny, my máme přání jediný. Přejeme ji zdravíčko, k tomu ji dáme pusu na líčko."

1. skupinka dětí čistila s Marcelem zvířátkům terária a někteří odvážlivci se pomazlili i s hady.

2. skupinka měla tajemný úkol. Tentokrát ho děti plnili samostatně a museli ujít kus cesty přes louku, lesík pomocí duhových orientačních stužek k cíli, kde u stromu s otevřenou náručí čekalo Slunce (švagrovská Renatka)

Slunce (Renatka) přivítala děti a požádala je, aby jí darovaly svoji zlatou nit se 4 barevnými korálky. Ty děti, které ji celou dobu opatrovaly a měly ji, neváhaly a spontánně zlatou korálkovou nit Slunci odevzdávaly. I Slunce děti laskavě podarovalo. Za zlatou nit děti dostaly zlatý klíček a lízátko na cestu zpět.
Po odpolední svačině jsme vytáhly na zahradu žíněnky, deky a hračky. Sluníčko nás tento den opravdu krásně hřálo a ty děti, které byly unavené, si samy našly stín a odpočívaly.
K večeru jsme navštívili lesík a našli poklad od skřítků. I v kolečku čekalo na děti překvapení - plyšáčci a svítící koule. Nakonec dne pak sprchování, kontrola klíšťátek a muzikoterapie a na nás, dospělých, předběžné balení dětí.

Pátek 20. 6. 2014:

Poslední ráno na Švagrově bylo slavnostní. Pozvali jsme všechny pracovníky Švagrova do kolečka, poděkovali jim za krásně prožitý týden, chutné jídlo a milé přijetí zpěvem písní Oma uta iba deo, Dám ti ruku, Hejaja johoho a hrou na nástroje. Společně jsme si na velkém plátně prohlédli fotografie a připomněli si, co vše jsme společně zažili. Naposledy jsme se prošli okolo Švagrova, dobalili kufry, vysvlékli povlečení a po obědě na dvorku čekali na autobus. Autobus přijel včas a tak netrvalo dlouho a my jsme se neradi loučili s Větrem, Vodou, Ohněm, Zemí a Sluncem a ujížděli zpátky do naší mateřské školy.

Děkujeme babičce Libušce, babičce Jarušce, mamince Ivě a naší Svaťce za pomoc s dětmi. Všem se nám na Švagrově moc líbilo a v březnu 2015 a v červnu 2016 jedeme na stejné místo znovu.

Autor článku:  Lenka Divinská – ředitelka MŠ - 15. 9. 2014

V generaci dnešních dospělých Šumperanů se asi najde málokdo, kdo v mládí nejezdil na tábory či soustředění na Švagrov. Někdejší turistická základna ve Vernířovicích se během uplynulých dvou let změnila v moderní centrum ekologické výchovy. Ve středu 15. května 2013 se dveře centra poprvé symbolicky odemkly.

„V sedmdesátých letech mi bylo asi deset let. Jezdil jsem na Švagrov na sportovní soustředění a s dechovkou. Vždycky nám tu bylo hrozně hezky. Tento areál jsme si oblíbili už jako děti. Po dvaceti, třiceti letech, když jsme už měli vliv na dění v Šumperku a okolí, nám bylo líto, jak zarůstá kopřivami a chátrá. Nosili jsme v hlavě myšlenku, že kdybychom jen trochu mohli, rádi bychom jej zachránili," řekl místostarosta Šumperku Petr Suchomel.

Právě město v roce 2009 areál získalo a nechalo jej přebudovat.

Stavba Střediska ekologické výchovy Švagrov začala v červnu 2011. Na místě původního objektu vyrostla nová budova se třemi křídly, ve kterých se nachází učebny, konferenční místnost, kuchyň nebo pokoje pro ubytování účastníků pobytů. Středisko je schopno ubytovat padesát lidí, během července a srpna může dalších čtyřicet bydlet v přilehlých chatkách.

Středisko ekologické výchovy Švagrov v kostce

Bude sloužit veřejnosti, ale především pro školní a studentské skupiny
* Bude nabízet týdenní programy na témata odpady, energie, biodiverzita, ekosystémy, globální problémy nebo zemědělství
* Výuka se uskuteční formou her, pozorování v přírodě, ruční výroby, exkurzí, diskusí nebo práce s literaturou
* Každý den bude rozdělen do ranního a dopoledního bloku
* Převážná číst programů se uskuteční zejména venku, a to podle počasí
Investice včetně projektů a nákladů na vnitřní vybavení střediska vyšla na 53 milionů korun. Devět desetin pokryly dotace.

„Naší cílovou skupinou jsou žáci od prvního ročníku základní školy po studenty vyšších odborných škol," řekl ředitel Střediska volného času Doris Šumperk Jaroslav Ondráček. Švagrov bude sloužit nejen dětem, ale i předškolákům a dospělým. Využívat jej bude například Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, horská služba nebo Lesy České republiky.

O zájemce patrně nebude mít nově vzniklé centrum nouzi. „Střediska, která už v republice fungují, jsou obsazena na tři roky. Naše je zatím do konce letoška vytížené na pětaosmdesát procent," sdělil Ondráček. Do horského údolí u Vernířovic by mohly jezdit například děti Ostravska, které po velkou část roku trpí špatným ovzduším.

Ve Středisku ekologické výchovy Švagrov bude pracovat pět pedagogů, správce, uklízečka a dvě kuchařky. Jeho provoz by podle místostarosty Suchomela neměl v městském rozpočtu navýšit celkové výdaje na provoz školských zařízení. Nutné zdroje se mají najít díky úsporámpo zateplení škol a školek nebo díky výhodným nákupům energií na burze.

Jediné, co zbývá dobudovat, je příjezdová silnice k areálu. Kamenitá polní cesta by se měla změnit v pohodlnou asfaltku během několika týdnů.

Autor článku: Šumperský a Jesenický deník - 16. 5. 2013

O víkendu jsem se účastnila báječné akce. Byly jsme na akci Těšení se na Vánoce.

Karolínka i Verunka, moje milované holčičky si to náramně užily a já také. Tvořily jsme z korálku andílky a hvězdičky, vyráběli ozdoby na stromeček, vánoční věnce, svícny a mnoho dalšího. Klidná a pohodová předvánoční atmosféra, báječní lidé, zajímavé tvoření, opravdu to bylo moc príma. Ten hlavní důvod, proč o této akci píšu, je ale trošku jiný.

Seznámila jsem se tam s lidmi, kteří pracují na středisku Švagrov. A právě to je ten důvod, proč článek píšu. Parta velmi usměvavých a příjemných lidí – Renata, Lenka, Marcel, Mirko a František.

Poměrně často se setkávám s lidmi, které jejich práci baví, vždyť je to také moje poslání. Všichni mají vždy společné to, že jsou spokojení, ze své práce nadšení, dělají ji s láskou a velkou energií. Přesně tohle platí i pro partu ze Švagrova. Bylo nám s nimi tak super. Radost a energie s jakou dělají svojí práci, jejich nadšení, sdílení, pohoda, usměvavé tváře. Přesto, že byl víkend a většina lidí o víkendu není nadšená, když jej musí celý trávit v práci. Ale oni ne, byli úplně v pohodě. Užívali si hezký víkend a vůbec to nevypadalo, že by pracovali. Jejich práce je opravdu baví a naplňuje. Bylo to vidět každou minutu v rámci celého víkendu. Tvořili, vymýšleli, dělali zábavu dětem, bavili nás všechny, rozdávali energii a úsměvy. Nejvíc mě dostalo to, když jsem se jich ptala, zda máme po obědě v neděli pomoci s úklidem. Přeci jen jsme dopoledne dělali věnce, svícny, všude na zemi i na stolech bylo plno chvojí, drátků, kousků všeho možného. S úsměvem jsem dostala odpověď: „Ne, ne, to je v pořádku, počítáme s tím, že na to po obědě naběhneme a vše uklidíme."

Chápete to? Snad každý člověk by chtěl být v neděli odpoledne doma, s rodinou, co nejdřív vypadnout z práce. Mnozí by byli možná i dost naštvaní, že musí po někom uklízet. Ale oni ne. Jsem tak šťastná, že jsem poznala další lidi, kteří našli práci, která je naplňuje a baví. Dělají ji s radostí a láskou k lidem. Chci tím povzbudit všechny z Vás, kteří práci hledáte.

Vím, že najít práci dnes není jednoduché, znám pracovní trh v České republice opravdu dobře. Ale zároveň jsem si vědoma toho, že pokud víte, jakou práci chcete, znáte svoji hodnotu a uděláte pro to maximum, můžete i Vy najít bezva práci. Práci, která Vás bude bavit a naplňovat...

Přeji krásné dny

Petra

Autor článku: Petra Harazímová - 3. 12. 2013

Už 1. června se veřejnosti naskytne možnost navštívit kompletně přebudovaný areál bývalé turistické základny, nyní Střediska ekologické výchovy Švagrov. Den otevřených dveří láká návštěvníky na lesní učebnu, interaktivní dřevěné sochy či dotykovou zoo.

Středisko ležící v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky nabídne školním kolektivům i široké veřejnosti týdenní tematické programy zaměřené na odpady, energie, biodiverzitu, ekosystémy, globální problémy, zemědělství i to, jak se nebát a přežít v lese. „Naší cílovou skupinou jsou však primárně žáci, a to od prvních tříd základních škol až po vyšší odborné školy," uvedl ředitel Střediska volného času a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Doris Šumperk Jaroslav Ondráček.

Areál, v jehož blízkosti vede Lesní ekostezka Švagrov, tvoří nová budova s terasou a nádvořím. Interiér zděné budovy zdobí obrázky šumperského rodáka Petra Válka. Ten vytvořil neobvyklý hravý orientační systém. Patrová stavba je bezbariérová, středisko je proto vhodné i pro pobyt imobilních občanů. Ubytování nabízí i čtyřlůžkové chatky.

Ekologická střediska s programy pro školní kolektivy jsou v České republice velmi oblíbená a bývají rezervovaná několik let dopředu. Švagrov je už letos obsazený z osmdesáti pěti procent. „Kolektivy sem mohou přijíždět i v zimě. Nepůjde o lyžování, ale po pobyt v zimní přírodě, což může být také pro řadu lidí velmi přínosné a zajímavé," představila další plány vedoucí střediska na Švagrově Renata Čechová. Spádově se středisko nabízí k využití i pro školáky v Moravskoslezském a Pardubickém kraji.

Přestavbu turistické základny, do které se už od 70. let jezdilo za zážitky, financovalo město Šumperk z dotačních prostředků Evropské unie a Operačního programu životního prostředí.

Autor článku: rej.cz - 17. 5. 2013

Někdejší turistická základna Švagrov u Vernířovic, tradiční místo táborů dnes již dospělé generace obyvatelů regionu, změnilo svou tvář. V posledních letech chátrající areál se šumperské radnici podařilo díky dotacím přeměnit v moderní pobytové středisko ekologické výchovy.

Šumperská radnice získala chátrající areál v roce 2009 od Olomouckého kraje. Do přestavby střediska se pustila o dva roky později. Na místě původní turistické základny město nechalo za 53 milionů korun vybudovat novou budovu s nádvořím a terasou.

"V bezbariérovém objektu se nacházejí učebny, společenská místnost, art-dílna, pokoje pro ubytované, kuchyň, jídelna a skladové prostory. Středisko má kapacitu padesát lůžek a během letních měsíců lze dále ubytovat až čtyřicet lidí v chatkách," uvedla mluvčí radnice Olga Hajduková.

Součástí modernizovaného areálu je víceúčelová plocha pro sport . "Chtěli bychom zde zřídit také broukoviště, hadoviště, interaktivní dřevěné sochy, geochodník a malý stateček s domácím zvířectvem," sdělila vedoucí střediska Renata Čechová.

Už nyní jsou pro návštěvníky areálu připravené tematické výukové programy zaměřené na problematiku odpadů, ekosystémů, globálních problémů a další témata týkající se životního prostředí. "Chceme tu dělat osvětu, nikoliv vychovávat ekologické teroristy," zdůraznil ředitel šumperského střediska volného času Doris Jaroslav Ondráček.

Doplnil, že hlavní cílovou skupinou střediska jsou děti od prvních ročníků základních škol po studenty vyšších odborných škol. "O pobyty je velký zájem. Do konce letošního roku máme obsazeno již pětaosmdesát procent kapacity střediska," podotkl Ondráček.

Zájemci z řad veřejnost si mohou středisko ekologické výchovy prohlédnout v sobotu 1. června v rámci dne otevřených dveří.

Autor článku: 5plus2.cz - 25. 5. 2013